విభూతియోగః
శ్రీభగవానువాచ |
భూయ ఏవ మహాబాహో శృణు మే పరమం వచః |
యత్తేఽహం ప్రీయమాణాయ వక్ష్యామి హితకామ్యయా ॥ ౧ ॥
న మే విదుః సురగణాః ప్రభవం న మహర్షయః |
అహమాదిర్హి దేవానాం మహర్షీణాం చ సర్వశః ॥ ౨ ॥
యో మామజమనాదిం చ వేత్తి లోకమహేశ్వరమ్ |
అసంమూఢః స మర్త్యేషు సర్వపాపైః ప్రముచ్యతే ॥ ౩ ॥
బుద్ధిర్జ్ఞానమసంమోహః క్షమా సత్యం దమః శమః |
సుఖం దుఃఖం భవోఽభావో భయం చాభయమేవ చ ॥ ౪ ॥
అహింసా సమతా తుష్టిస్తపో దానం యశోఽయశః |
భవంతి భావా భూతానాం మత్త ఏవ పృథగ్విధాః ॥ ౫ ॥
మహర్షయః సప్త పూర్వే చత్వారో మనవస్తథా |
మద్భావా మానసా జాతా యేషాం లోక ఇమాః ప్రజాః ॥ ౬ ॥
ఏతాం విభూతిం యోగం చ మమ యో వేత్తి తత్త్వతః |
సోఽవికంపేన యోగేన యుజ్యతే నాత్ర సంశయః ॥ ౭ ॥
అహం సర్వస్య ప్రభవో మత్తః సర్వం ప్రవర్తతే |
ఇతి మత్వా భజంతే మాం బుధా భావసమన్వితాః ॥ ౮ ॥
మచ్చిత్తా మద్గతప్రాణా బోధయంతః పరస్పరమ్ |
కథయంతశ్చ మాం నిత్యం తుష్యంతి చ రమంతి చ ॥ ౯ ॥
తేషాం సతతయుక్తానాం భజతాం ప్రీతిపూర్వకమ్ |
దదామి బుద్ధియోగం తం యేన మాముపయాంతి తే ॥ ౧౦ ॥
తేషామేవానుకంపార్థమహమజ్ఞానజం తమః |
నాశయామ్యాత్మభావస్థో జ్ఞానదీపేన భాస్వతా ॥ ౧౧ ॥
అర్జున ఉవాచ |
పరం బ్రహ్మ పరం ధామ పవిత్రం పరమం భవాన్ |
పురుషం శాశ్వతం దివ్యమాదిదేవమజం విభుమ్ ॥ ౧౨ ॥
ఆహుస్త్వామృషయః సర్వే దేవర్షిర్నారదస్తథా |
అసితో దేవలో వ్యాసః స్వయం చైవ బ్రవీషి మే ॥ ౧౩ ॥
సర్వమేతదృతం మన్యే యన్మాం వదసి కేశవ |
న హి తే భగవన్వ్యక్తిం విదుర్దేవా న దానవాః ॥ ౧౪ ॥
స్వయమేవాత్మనాత్మానం వేత్థ త్వం పురుషోత్తమ |
భూతభావన భూతేశ దేవదేవ జగత్పతే ॥ ౧౫ ॥
వక్తుమర్హస్యశేషేణ దివ్యా హ్యాత్మవిభూతయః |
యాభిర్విభూతిభిర్లోకానిమాంస్త్వం వ్యాప్య తిష్ఠసి ॥ ౧౬ ॥
కథం విద్యామహం యోగింస్త్వాం సదా పరిచింతయన్ |
కేషు కేషు చ భావేషు చింత్యోఽసి భగవన్మయా ॥ ౧౭ ॥
విస్తరేణాత్మనో యోగం విభూతిం చ జనార్దన |
భూయః కథయ తృప్తిర్హి శృణ్వతో నాస్తి మేఽమృతమ్ ॥ ౧౮ ॥
శ్రీభగవానువాచ |
హంత తే కథయిష్యామి దివ్యా హ్యాత్మవిభూతయః |
ప్రాధాన్యతః కురుశ్రేష్ఠ నాస్త్యంతో విస్తరస్య మే ॥ ౧౯ ॥
అహమాత్మా గుడాకేశ సర్వభూతాశయస్థితః |
అహమాదిశ్చ మధ్యం చ భూతానామంత ఏవ చ ॥ ౨౦ ॥
ఆదిత్యానామహం విష్ణుర్జ్యోతిషాం రవిరంశుమాన్ |
మరీచిర్మరుతామస్మి నక్షత్రాణామహం శశీ ॥ ౨౧ ॥
వేదానాం సామవేదోఽస్మి దేవానామస్మి వాసవః |
ఇంద్రియాణాం మనశ్చాస్మి భూతానామస్మి చేతనా ॥ ౨౨ ॥
రుద్రాణాం శంకరశ్చాస్మి విత్తేశో యక్షరక్షసామ్ |
వసూనాం పావకశ్చాస్మి మేరుః శిఖరిణామహమ్ ॥ ౨౩ ॥
పురోధసాం చ ముఖ్యం మాం విద్ధి పార్థ బృహస్పతిమ్ |
సేనానీనామహం స్కందః సరసామస్మి సాగరః ॥ ౨౪ ॥
మహర్షీణాం భృగురహం గిరామస్మ్యేకమక్షరమ్ |
యజ్ఞానాం జపయజ్ఞోఽస్మి స్థావరాణాం హిమాలయః ॥ ౨౫ ॥
అశ్వత్థః సర్వవృక్షాణాం దేవర్షీణాం చ నారదః |
గంధర్వాణాం చిత్రరథః సిద్ధానాం కపిలో మునిః ॥ ౨౬ ॥
ఉచ్చైఃశ్రవసమశ్వానాం విద్ధి మామమృతోద్భవమ్ |
ఐరావతం గజేంద్రాణాం నరాణాం చ నరాధిపమ్ ॥ ౨౭ ॥
ఆయుధానామహం వజ్రం ధేనూనామస్మి కామధుక్ |
ప్రజనశ్చాస్మి కందర్పః సర్పాణామస్మి వాసుకిః ॥ ౨౮ ॥
అనంతశ్చాస్మి నాగానాం వరుణో యాదసామహమ్ |
పితౄణామర్యమా చాస్మి యమః సంయమతామహమ్ ॥ ౨౯ ॥
ప్రహ్లాదశ్చాస్మి దైత్యానాం కాలః కలయతామహమ్ |
మృగాణాం చ మృగేంద్రోఽహం వైనతేయశ్చ పక్షిణామ్ ॥ ౩౦ ॥
పవనః పవతామస్మి రామః శస్త్రభృతామహమ్ |
ఝషాణాం మకరశ్చాస్మి స్రోతసామస్మి జాహ్నవీ ॥ ౩౧ ॥
సర్గాణామాదిరంతశ్చ మధ్యం చైవాహమర్జున |
అధ్యాత్మవిద్యా విద్యానాం వాదః ప్రవదతామహమ్ ॥ ౩౨ ॥
అక్షరాణామకారోఽస్మి ద్వంద్వః సామాసికస్య చ |
అహమేవాక్షయః కాలో ధాతాహం విశ్వతోముఖః ॥ ౩౩ ॥
మృత్యుః సర్వహరశ్చాహముద్భవశ్చ భవిష్యతామ్ |
కీర్తిః శ్రీర్వాక్చ నారీణాం స్మృతిర్మేధా ధృతిః క్షమా ॥ ౩౪ ॥
బృహత్సామ తథా సామ్నాం గాయత్రీ ఛందసామహమ్ |
మాసానాం మార్గశీర్షోఽహమృతూనాం కుసుమాకరః ॥ ౩౫ ॥
ద్యూతం ఛలయతామస్మి తేజస్తేజస్వినామహమ్ |
జయోఽస్మి వ్యవసాయోఽస్మి సత్త్వం సత్త్వవతామహమ్ ॥ ౩౬ ॥
వృష్ణీనాం వాసుదేవోఽస్మి పాండవానాం ధనంజయః |
మునీనామప్యహం వ్యాసః కవీనాముశనా కవిః ॥ ౩౭ ॥
దండో దమయతామస్మి నీతిరస్మి జిగీషతామ్ |
మౌనం చైవాస్మి గుహ్యానాం జ్ఞానం జ్ఞానవతామహమ్ ॥ ౩౮ ॥
యచ్చాపి సర్వభూతానాం బీజం తదహమర్జున |
న తదస్తి వినా యత్స్యాన్మయా భూతం చరాచరమ్ ॥ ౩౯ ॥
నాంతోఽస్తి మమ దివ్యానాం విభూతీనాం పరంతప |
ఏష తూద్దేశతః ప్రోక్తో విభూతేర్విస్తరో మయా ॥ ౪౦ ॥
యద్యద్విభూతిమత్సత్త్వం శ్రీమదూర్జితమేవ వా |
తత్తదేవావగచ్ఛ త్వం మమ తేజోంఽశసంభవమ్ ॥ ౪౧ ॥
అథవా బహునైతేన కిం జ్ఞాతేన తవార్జున |
విష్టభ్యాహమిదం కృత్స్నమేకాంశేన స్థితో జగత్ ॥ ౪౨ ॥
ఓం తత్సదితి శ్రీమద్భగవద్గీతాసూపనిషత్సు బ్రహ్మవిద్యాయాం యోగశాస్త్రే శ్రీకృష్ణార్జునసంవాదే విభూతియోగో నామ దశమోఽధ్యాయః ॥
Vibhuti Yogam
śrībhagavānuvāca |
bhūya ēva mahābāhō śṛṇu mē paramaṃ vacaḥ |
yattē’haṃ prīyamāṇāya vaxyāmi hitakāmyayā || 1 ||
na mē viduḥ suragaṇāḥ prabhavaṃ na maharṣayaḥ |
ahamādirhi dēvānāṃ maharṣīṇāṃ ca sarvaśaḥ || 2 ||
yō māmajamānādiṃ ca vētti lōkamahēśvaram |
asammūḍhaḥ sa martyēṣu sarvapāpaiḥ pramucyatē || 3 ||
buddhirjñānamasammōhaḥ kṣamā satyaṃ damaḥ śamaḥ |
sukhaṃ duḥkhaṃ bhavō’bhāvō bhayaṃ cābhayamēva ca || 4 ||
ahiṃsā samatā tuṣṭistapō dānaṃ yaśō’yaśaḥ |
bhavanti bhāvā bhūtānāṃ matta ēva pṛthagvidhāḥ || 5 ||
maharṣayaḥ sapta pūrvē catvārō manavastathā |
madbhāvā mānasā jātā yēṣāṃ lōka imāḥ prajāḥ || 6 ||
ētāṃ vibhūtiṃ yōgaṃ ca mama yō vētti tattvataḥ |
sō’vikampēna yōgēna yujyatē nātra saṃśayaḥ || 7 ||
ahaṃ sarvasya prabhavō mattaḥ sarvaṃ pravartatē |
iti matvā bhajantē māṃ budhā bhāvasamanvitāḥ || 8 ||
macciṭṭā madgataprāṇā bōdhayantaḥ parasparam |
kathayantaśca māṃ nityaṃ tuṣyanti ca ramanti ca || 9 ||
tēṣāṃ satatayuktānāṃ bhajatāṃ prītipūrvakam |
dadāmi buddhiyōgaṃ taṃ yēna māmupayānti tē || 10 ||
tēṣāmēvānukampārthamahamajñānajaṃ tamaḥ |
nāśayāmyātmabhāvasthō jñānadīpēna bhāsvatā || 11 ||
arjuna uvāca |
paraṃ brahma paraṃ dhāma pavitraṃ paramaṃ bhavān |
puruṣaṃ śāśvataṃ divyamādidēvamajaṃ vibhum || 12 ||
āhustvāmṛṣayaḥ sarvē dēvarṣirnāradastathā |
asitō dēvalō vyāsaḥ svayaṃ caiva bravīṣi mē || 13 ||
sarvamētadṛtaṃ manyē yanmāṃ vadasi kēśava |
na hi tē bhagavanvyaktiṃ vidurdēvā na dānavāḥ || 14 ||
svayamēvātmanātmānaṃ vēttha tvaṃ puruṣōttama |
bhūtabhāvana bhūtēśa dēvadēva jagatpatē || 15 ||
vaktumarhasyaśēṣēṇa divyā hyātmavibhūtayaḥ |
yābhirvibhūtibhirlōkānimāṃstvaṃ vyāpya tiṣṭhasi || 16 ||
kathaṃ vidyāmahaṃ yōgiṃstvāṃ sadā paricintayan |
kēṣu kēṣu ca bhāvēṣu cintyō’si bhagavanmayā || 17 ||
vistarēṇātmanō yōgaṃ vibhūtiṃ ca janārdana |
bhūyaḥ kathaya tṛptirhi śṛṇvatō nāsti mē’mṛtam || 18 ||
śrībhagavānuvāca |
hanta tē kathayiṣyāmi divyā hyātmavibhūtayaḥ |
prādhānyataḥ kuruśrēṣṭha nāstyantō vistarasya mē || 19 ||
ahamātmā guḍākēśa sarvabhūtāśayasthitaḥ |
ahamādiśca madhyaṃ ca bhūtānāmantha ēva ca || 20 ||
ādityānāmahaṃ viṣṇurjyōtiṣāṃ ravirāṃśumān |
marīcir-marutāmasmi nakṣatrāṇāmahaṃ śaśī || 21 ||
vēdānāṃ sāmavēdō’smi dēvānāmasmi vāsavaḥ |
indriyāṇāṃ manaśca’smi bhūtānāmasmi cētanā || 22 ||
rudrāṇāṃ śaṅkaraśca’smi viṭṭēśō yakṣaraxasām |
vasūnāṃ pāvakaśca’smi mēruḥ śikhariṇāmaham || 23 ||
purōdhasāṃ ca mukhyaṃ māṃ viddhi pārtha bṛhaspatim |
sēnānīnāmahaṃ skandaḥ sarasāmasmi sāgaraḥ || 24 ||
maharṣīṇāṃ bhṛgurahaṃ girāmasmyēkamaxaram |
yajñānāṃ japayajñō’smi sthāvarāṇāṃ himālayaḥ || 25 ||
aśvatthaḥ sarvavṛkṣāṇāṃ dēvarṣīṇāṃ ca nāradaḥ |
gandharvāṇāṃ citrarathaḥ siddhānāṃ kapilō muniḥ || 26 ||
uccaiḥśravasamaśvānāṃ viddhi māmāmṛtōdbhavam |
airāvataṃ gajēndrāṇāṃ narāṇāṃ ca narādhipam || 27 ||
āyudhānāmahaṃ vajraṃ dhēnūnāmasmi kāmadhuk |
prajanaśca’smi kandarpaḥ sarpāṇāmasmi vāsukiḥ || 28 ||
anantaśca’smi nāgānāṃ varuṇō yādasāmaham |
pitṄṇāmaryamā cā’smi yamaḥ saṃyamatāmaham || 29 ||
prahlādaśca’smi daityānāṃ kālaḥ kalayatāmaham |
mṛgāṇāṃ ca mṛgēndrō’haṃ vainatēyaśca paxīṇām || 30 ||
pavanaḥ pavatāmasmi rāmaḥ śasttrabhṛtāmaham |
jhaṣāṇāṃ makaraśca’smi srōtasāmasmi jāhnavī || 31 ||
sargāṇāmādirantaśca madhyaṃ caivāhamarjuna |
adhyātmavidyā vidyānāṃ vādaḥ pravadatāmaham || 32 ||
axarāṇāmakārō’smi dvandvaḥ sāmāsikasya ca |
ahamēvāxayaḥ kālō dhātāhaṃ viśvatōmukhaḥ || 33 ||
mṛtyuḥ sarvaharaśca’hamuḍbhavaśca bhaviṣyatām |
kīrtiḥ śrīrvākca nārīṇāṃ smṛtirmēdhā dhṛtiḥ kṣamā || 34 ||
bṛhatsāma tathā sāmnāṃ gāyatrī chaṇdasāmaham |
māsānāṃ māṛgaśīṛṣō’haṃ r̥tūnāṃ kusumākaraḥ || 35 ||
dyūtaṃ chaḷayatāmasmi tējastējasvināmaham |
jayō’smi vyavasāyō’smi sattvaṃ sattvavatāmaham || 36 ||
vṛṣṇīnāṃ vāsudēvō’smi pāṇḍavānāṃ dhanañjayaḥ |
munīnāmapyahaṃ vyāsaḥ kavīnāmuśanā kaviḥ || 37 ||
daṇḍō damayatāmasmi nītirasmi jigīṣatām |
maunaṃ caivā’smi guhyānāṃ jñānaṃ jñānavatāmaham || 38 ||
yaccāpi sarvabhūtānāṃ bījaṃ tadahamarjuna |
na tadasti vinā yatsyānmayā bhūtaṃ sacarācaram || 39 ||
nāntō’sti mama divyānāṃ vibhūtīnāṃ parantapa |
ēṣa tūddēśataḥ prōktō vibhūtērvistarō mayā || 40 ||
yadyadvibhūtimatsattvaṃ śrīmadūṛjitamēva vā |
tattadēvāvagaiccha tvaṃ mama tējō’ṃśasaṃbhavam || 41 ||
athavā bahunaitēna kiṃ jñātēna tavārjuna |
viṣṭabhyāhamidaṃ kṛtsnamēkāṃśēna sthitō jagat || 42 ||
ōṃ tatsaditi śrīmad-bhagavadgītāsūpaniṣatsu brahmavidyāyāṃ yōgaśāstrē śrīkṛṣṇārjunasaṃvādē vibhūtiyōgō nāma daśamō’dhyāyaḥ ||